Zdeněk Juračka: Jak odborně zdatní teoretici drtí názory nesmělých a bojácných praktiků

Nechal jsem se, bohužel pod nátlakem a širokou nabídkou partnerů, přesvědčit k vystoupení v diskusním pořadu televize Prima. Dodnes zpytuji svědomí, zda jsem udělal dobře či špatně. Ohlasy na tuto diskusi s Lenkou Zlámalovou, jako teorií nabytou, velmi vzdělanou ženou, pro mě dopadly z 80 procent pozitivně. Mohl bych být spokojen a znovu nastoupit klidný důchodový time out. Moje tvrdá letora mi v tom bohužel brání, a tak si dovolím pár poznámek.

Především si je potřeba ujasnit můj sporný názor na v mediích často skloňovanou EET. Chci již po několikáté zdůraznit, že návrh na její zřízení vzešel od nás podnikatelů, ne od politiků. Již tehdy, oproti tvrzení Lenky Zlámalové, jsme prosazovali možnost promítnutí nákladů na její pořízení do nákladů. Proti argumentaci, že je to příliš nákladné pro podnikatele i stát, znovu opakuji můj názor jako praktika. Pro funkčnost EET plně postačuje, aby povinný podnikatel měl k dispozici slušný pokladní systém, počítač a přístup k internetu. Takovouto výbavou disponuje prakticky každý, kdo míří na trh, a nepotřebuje tudíž prakticky žádné náklady navíc.

Pokud bych chtěl být vstřícný vůči státu, prosazoval bych opětovně, jako před lety, aby si podnikatel mohl dát tyto výdaje do nákladů. Státu se to určitě vyplatí, protože efekt ve výši více než 10 miliard korun určitě není k zahození. Z praxe je všeobecně známo, že každý, i málo zkušený podnikatel, si v účetnictví vytvoří výnosovou rezervu, ze které tyto náklady pokryje. To vše bylo Petrovi Fialovi, jako tehdejšímu předsedovi ODS, vysvětleno a napsáno. Jak jsem v televizi uvedl, bohužel dodnes čekám na odpověď jak na dopis, tak i v obecné poloze.

Další krátkou poznámku si neodpustím směrem k zahraničním obchodním řetězcům. Je pravdou, že jim trochu závidím úspěšnost v jejich podnikání, které ovšem bohužel náš stát podpořil zcela lehkovážným přístupem k jejich tehdejší, nikým neřízené expanzí. Co mi vadí, a divím se vládním ekonomům bojujícím o vyrovnaný rozpočet, že tomu mlčky přihlížejí, jsou miliardové, sice legální, ale prokazatelné úniky peněz do zahraničí, samozřejmě s aktivní pomocí jejich mateřských firem. To beru jako velký „faul“ na naši ekonomiku, a zejména pak na obyvatelstvo, které má čím dál tím hlouběji do svých peněženek, abych připomněl vysílání televize Prima.

Na závěr jenom výzva naším národohospodářům k pomoci českému potravinářskému průmyslu s expanzí do zahraničí. Každý trochu znalý praktik ví, že stávající omezení se opětovně přenesla do sfér, které vedou k obcházení pravidel volného obchodu v rámci EU. Jeden čas se tato situace řešila s Polskem. Dnes jsou nekalé státní praktiky užívané například i na Slovensku. Jak jednoduché. Nebudu přece zakazovat dovoz, abych měl problémy s EU, stačí skrytě regulovat chod inspekcí se zaměřením na dovozy z Česka. Fungující inspekce dokáže natolik znepříjemnit život slovenským prodejcům, mohl bych uvést konkrétní příklady, že raději českou potravinu prodávat nebudou.

Ještě pár optimistických vět. Čím dál víc se ukazuje, že sebelepší teorie musí být potvrzena praxí. Máme spousty „chytrých“ aktivních teoretiků. Doufám, že se probudí zkušení praktici a trochu srovnají skóre. Mám radost ze zjevné stabilizace českého maloobchodního trhu. Ukázal to nejen kongres Samoška, ale i rychlý nástup automatizovaných českých prodejen, a další aktivity, které mě jako přezrálého praktika po čtyřiceti letech práce v oboru opravdu těší. Budu je rád a s plným nasazením i nadále podporovat, a to alespoň pochvalou a dobrým slovem.

Zdeněk Juračka, čestný předseda Asociace českého tradičního obchodu