Venkovské prodejny chytají druhý dech. Často jsou jediným sociálním centrem
22. května 2021
Venkovské prodejny donedávna sloužily jako hlavní místo nákupu jen pro několik, většinou starších zákazníků. To se však během posledního roku změnilo. Obyvatelé venkovských oblastí začali své lokální obchody více využívat. Tyto provozovny se nyní rekonstruují, stěhují se do vhodnějších prostor a rozšiřují služby. V menších obcích navíc často zůstávají i jediným sociálním centrem.
Covidová situace ukázala, kde se skrývá hlavní problém maloobchodu na venkově. Většina obyvatel venkovských sídel totiž dojíždí za vzděláním a za pracído větších center, kde pak také uskuteční většinu svých nákupů.
„Dříve platilo, že každá pořádná obec má hospodu, kostel a obchod. V poslední době se hospody zavírají, do kostela moc lidí nechodí a obchody jsou tak tím jediným, co zbývá,“ komentuje situaci Lukáš Němčík, ředitel rozvoje a marketingu sítě COOP.
Ztrátové obchody se stále drží
Malá venkovská prodejna nabízí jen omezený sortiment zboží hlavně kvůli své velikosti a malému počtu zákazníků, pro něž v dané lokalitě funguje. Přesto se prodejny na malých městech a vesnicích rekonstruují, modernizují a udržují v chodu.
Cílem změn je jak zvyšování pohodlí zákazníků, například instalováním samoobslužných systémů, tak úspory energií dosahované instalací solárních panelů či kvalitnějším zateplením. Jednou z cest, jak zatraktivnit starší prodejny, je tzv. remodeling. Ten pomáhá zvýšit ekonomickou efektivitu celkového provozu.
„Remodeling zahrnuje optimalizaci provozních nákladů, správné rozmístění zboží, vybavení novým technických zařízením a celkovou modernizaci včetně nového vizuálu,“ říká předseda Družstva CBA CZ Roman Mazák.
Podle něj mají prodejny a případné modernizace smysl ve větších obcích nad tisíc obyvatel, protože jsou tu většinou v zisku. „Prodejny na malých vesnicích jsou ztrátové. Kdyby nebyla některá družstva podporována družstevníky, ale fungovala jako běžná společnost, tak už jsou tyto prodejny dávno zavřené,“ hodnotí Mazák. Ztrátové prodejny v obcích do tisíce obyvatel jsou podle něj dotovány těmi sesterskými, které vykazují zisky.
To, že jsou prodejny fungující v menších vískách ztrátové, potvrzuje také Asociace českého tradičního obchodu. „Navíc chybí výrazná státní podpora. Ideální by bylo, kdyby se maloobchod ve venkovském prostoru obešel bez dotací, ale bohužel se ukazuje, že provozovat prodejny potravin v obcích pod tisíc obyvatel bývá často neekonomické, a pokud má být taková služba zachována, musí být i finančně podpořena. Naší dlouhodobou snahou bylo do této podpory zapojit i stát, což by mělo být naplněné projektem Obchůdek 2021+,“ dodává předseda asociace Pavel Březina.
Vraťte nám prodejny, volají obyvatelé
Lidé potřebu místní prodejny pocítili právě v době lockdownu. Mnohdy chybějící sociální kontakt suplovaly právě obchody. Podle Březiny by se do budoucna měly prodejny více zaměřit na využití onlinu, ať už to jsou e-shopy, výdejny pro ostatní online obchodníky nebo nabídky dalších služeb typu Pošta Partner. Některé vesnické obchody již nyní nabízí službu cashback, která supluje chybějící bankomaty.
Problémy s nedostatkem obchodů a potřebných služeb řeší často i okrajové části velkých měst. Příkladem je městská část Praha-Satalice. Tam si obyvatelé a vedení městské části přáli vrátit síť služeb do své obce.
„Po dlouhých letech se vracejí do Satalic služby, které tu byly dříve dostupné, ale s postupem let se vytratily. S otevřením nové prodejny Žabka si tak naši občané budou moci opět bez dalšího cestování koupit noviny nebo časopisy. Navíc v době uzavřené pobočky České pošty mohou i uhradit složenku či vybrat hotovost nebo si nechat zaslat zásilku,“ vysvětluje starostka této městské části Milada Voborská.
Prodejna by také podle expertů měla tvořit centrum obce a místní komunity a být partnerem pro lokální a regionální producenty potravin, ať už zemědělce nebo potravináře. Zhruba mezi 40 až 50 procenty sortimentu nakupují družstevní prodejny přímo ve svých regionech.
„To mohou být a jsou právě lokální prodejny a národní sítě. Díky tomu vznikají důležité lokální ekonomiky, pracovní místa na venkově a nemalé je i ekologické hledisko – podpora krátkých řetězců – v rámci evropské strategie From farm to fork. Čerstvé pečivo, uzeniny či třeba piva z lokálních pivovarů jsou konkurenčními výhodami menších prodejen,“ vysvětluje Pavel Březina.
Například COOP nyní pilotně testuje i vlastní síť výdejních boxů s potravinami. „Chceme, aby se díky našim boxům především zjednodušil přístup k čerstvým potravinám lokálních dodavatelů, jako jsou třeba uzeniny či maso. Proto boxy udržují potřebnou teplotu a jsme v tomto směru na trhu průkopníky,“ komentuje inovace Němčík. Do budoucna mohou být boxy s potravinami řešením pro obce, kde se standardní prodejna nevyplatí.
Obchůdek 2021+
Program Obchůdek 2021+, který chystá Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO ČR) je určený na podporu malých prodejen umístěných v obci do jednoho tisíce obyvatel, nebo v obci do tří tisíc obyvatel, jejíž místní části mají méně než jeden tisíc obyvatel. Zároveň v této obci, nebo její místní části, nesmí být v době schválení žádosti více než jedna prodejna. Pro program je vyčleněno 39 milionů, resp. 3 miliony na kraj kromě Prahy.
Článek Veroniky Bělohlávkové z 13. 5. 2021 převzat z https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/venkovske-prodejny-rust-novych-expanze-covid.A210507_134736_ekonomika_vebe