Tržnice vs. poctiví obchodníci

Zásahy v tržnicích jsou podle obchodníků prováděny spíše na efekt, dlouhodobý dohled státu chybí a falzifikáty jsou běžně ke koupi již druhý den poté, co zátah celníků skončí. Za současného vedení ministerstva financí se přitom výrazně snížily počty kontrol na tržnicích.

Ani čtvrt století po zavedení tržního hospodářství se České republice nepodařilo v maloobchodě zavést férové konkurenční prostředí. Již druhá generace obchodníků se snaží konkurovat asijským tržnicím. Ty mají velké rezervy nejenom v odvádění daní, ale jsou známé také prodejem padělaného zboží.

Během posledních dvou let tam byly zabaveny padělky za jeden a půl miliardy korun. Podle Česko-Vietnamské společnosti nicméně mohou být údaje o ceně falzifikátů nadhodnocené.

„S tržnicemi měli problémy již naši předkové, což dokumentuje velmi dobře panem Werichem ztvárněná taškařice z doby panování císaře Rudolfa. A to se navíc jednalo pouze, nebo hlavně o potraviny,“ konstatuje Zdeněk Juračka, předseda Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) a předseda Svazu českých a moravských spotřebních družstev.

„Dnešní pojetí tržnice, jak ho známe, bohužel málo souvisí s pojmem trhu našich předků, neboť trh v té době, jako nabídka prodeje či koupě, měl svá pravidla, jejichž nedodržování se trestalo. Dnes se z tržnice stal velmi málo či prakticky vůbec neregistrovaný prodej zboží pochybného, nebo vůbec žádného původu,“ dodává Zdeněk Juračka.

Diagnóza: Raný kapitalismus

Právě současná podoba maloobchodu podle něj svědčí o stavu české společnosti. „Dnešní tržnice je vizitkou či obrazem stávajícího stavu našeho státu, snažícího se již dvacet pět let o nastolení raného kapitalismu v Česku. Prodej falzifikátů či nepřiznání tržeb je v tomto případě pouze drobnou epizodou, která tento stav provází,“ upozorňuje Zdeněk Juračka.

„Na druhou stranu, co bychom chtěli. Podívejme se, jak to funguje v celém národním hospodářství či státní správě. Podvod, korupce, neetické jednání, kde vítězí ten, kdo je více a efektivněji zapojen do úspěšně fungující mafie, která vládne tomuto státu,“ dodává šéf AČTO.

Podobné prostředí je podle něj pro poctivé podnikatele nemilosrdné. „Jednoznačně se totiž ukazuje, že nejméně úspěšnými na trhu jsou právě ti čeští podnikatelé, kteří se chovají mravně, řádně odvádějí daně, sociální i zdravotní pojištění a další dávky,“ zdůrazňuje Zdeněk Juračka.

Živnostníci, kteří kvůli nerovnoprávnému postavení na trhu a působení nekalé konkurence své podnikání ukončí, se podle něj již do oboru nevracejí. „Kdo nám tedy na českém trhu z podnikatelské sféry zbude je sice otázka, ale velmi snadno zodpověditelná. Proto není důležité jenom hledat a hlavně realizovat opatření k nápravě tohoto stavu, ale je nezbytné takováto opatření realizovat rychle, nekompromisně a bez jakýchkoliv výjimek,“ poukazuje Zdeněk Juračka na to, že stát v této oblasti již třetí desetiletí neplní svoji kontrolní roli.

„Připadá mi, že některé kontrolní zásahy a jejich vyhodnocení pro média a občany jsou poněkud účelově nadhodnocovány a konány pro efekt s cílem uspokojit. A to jak média, tak veřejnost,“ zdůrazňuje Zdeněk Juračka.

Média přitom opakovaně informují o tom, že po řadě zásahů na celnicích, kde kontroloři zabaví falešné zboží, lze již druhý den na stejném místě padělky opět koupit.

Kontrol výrazně ubylo

Celníci, kteří spolu s Českou obchodní inspekcí kontroly na tržnicích provádějí, se kritice brání. „Nelze být každý den na všech tržnicích či tržištích, jsme limitováni ostatními fiskálními a kontrolními činnostmi, lidskými zdroji, financemi a technikou,“ říká mluvčí Generálního ředitelství cel Jiří Barták.

Podle něj přitom problém tržnic nevyřeší jen kontroly. „Panuje zde zákon nabídky a poptávky, ochota či zájem veřejnosti kupovat takovéto zboží,“ dodává Jiří Barták.

Statistiky celní správy však ukazují, že po nástupu současného ministra financí Andreje Babiše do funkce se počet kontrol na tržnicích výrazně snížil. Zatímco v roce 2013 bylo provedeno 19 940 kontrol a zabaveno téměř půl milionu kusů zboží v hodnotě zhruba 828 milionů korun, loni to bylo již jen 12 246 kontrol, které odhalily přes dvě stě tisíc kusů zboží v hodnotě 341 617 948. Za letošní první pololetí pak bylo provedeno jen 3126 kontrol.

Podle ministerstva však měly na statistiky vliv i jiné faktory. „Počty kontrol za rok 2013 byly specifické a byly ovlivněny mimořádnými aktivitami v důsledku metanolové aféry. V této době byly posíleny kontrolní činnosti do oblasti stánkového prodeje silami a prostředky z oddělení Mobilního dohledu, na úkor kontrolních činností v silniční dopravě,“ vysvětluje Michal Žurovec, vedoucí oddělení vnějších vztahů ministerstva financí.

Na statistiky má podle něj vliv také to, že počty tržnic v Česku klesají. „Přibližně jedna pětina z celkového množství kontrolovaných tržnic již v současné době neexistuje,“ dodává Michal Žurovec. Jde například o lokality Hora Svatého Šebestiána, Mníšek nebo Lísková. Další jsou provozovány v omezeném rozsahu, například Svatá Kateřina, Petrovice, Vyšší Brod.

U významných tržnic v Prazem jako je SAPA, Holešovice nebo Tiskařská nedochází podle ministerstva financí k poklesu v počtu provedených kontrol. „Záchyty padělaného zboží vykazují stejné, respektive mírně vyšší objemy,“ podotýká Michal Žurovec.

Naopak kritici statistik tvrdí, že jsou nadhodnocovány. „Před lety celníci ve Středočeském kraji zabavili padělky hodinek Longinnes, které nabízejí firmy z Číny za 7 dolarů a Vietnamci v jedné tržnici tyto hodinky prodávali za 250 korun. Do výpočtu hodnoty zabaveného zboží však celnicí neuvedli 300 kusů krát 250 korun, ale 300 kusů krát 200 000 korun, tedy cenu nejlepších originálů těchto hodinek,“ říká Marcel Winter, předseda Česko-vietnamské společnosti.

Podle odborníků se však hodnota padělků vyčísluje právě podle toho, jakou škodu způsobí výrobci originálního zboží tím, že si zákazník koupí falzifikát a ne značkový výrobek.

Z tržnic se podvody šíří do prodejen i na internet

Celníci přitom již při kontrolách nenavštěvují jen tržnice. „Velká část původních prodejců se ze stánkového prodeje přeorientovala na prodej v kamenných provozovnách. Dalším výrazně se rozvíjejícím prostorem s nabídkou a prodejem zboží porušujícího práva duševního vlastnictví je internet. Celní správa provádí svou monitorovací a kontrolní činnost rovněž v této oblasti,“ konstatuje Jiří Barták.

To potvrzuje i Česko-vietnamská společnost. „Z 25 086 Vietnamců, kteří u nás podnikají, už jen malá část prodává v tržnicích. Většina již prodává v kamenných obchodech po celé České republice,“ dodává Marcel Winter.

Prostředí asijských obchodníků se podle něj bude dál kultivovat. „Klasických stánků v tržnicích bude u nás ubývat, protože děti současných prodejců absolvují s výborným prospěchem střední i vysoké školy, zejména střední a vysoké ekonomické školy, a po dokončení studia většinou nejdou prodávat do stánku svých rodičů v tržnicích,“ podotýká Marcel Winter.

Podle Zdeňka Juračky je nedostatečný počet kontrol a jejich efektivita způsobený i hmotnou zainteresovaností a odměňováním kontrolorů. Zavedení transparentního prostředí v maloobchodu považuje asociace za klíčový krok. Proto podporuje plány ministerstva financí na zavedení elektronické evidence tržeb.

„Z mého hlediska byla u nás poněkud zanedbána výchova podnikatelské veřejnosti směřující zejména k plnění povinností vůči státu. Bohužel se domnívám, že v nás ještě po jednu generaci bude, alespoň skrytě, panovat jedna ze základních oblíbených rčení a myšlenek socialismu, tedy ‚kdo neokrádá stát, okrádá vlastní rodinu‘,“ uzavírá Zdeněk Juračka.

Prodej padělků a neplacení daní není jediným prohřeškem, který se často vyskytuje na „asijských“ tržnicích. Detektivové protikorupční policie loni odhalili případ nelegálního vyvádění peněz do zahraničí. Pětice lidí během čtyř let nelegálně poslala mimo ČR finanční prostředky v hodnotě přes deset miliard korun.

Rozhovor pod názvem „Krachují hlavně poctiví obchodníci, stěžují si podnikatelé na nekalou konkurenci tržnic“ (autor Dalibor Dostál) přinesl dne 17. 11. 2015 portál businessinfo.cz.