Středočeský kraj zamořují obchoďáky

STŘEDNÍ ČECHY - Supermarkety už začínají obsazovat i menší města s méně než třemi tisíci obyvatel. „Pro nás malé živnostníky je to rok od roku těžší. Lidé spíš dají přednost velkému marketu před malým krámem,“ říká Vlasta Petýrková, která provozuje v Narysově na Příbramsku malý koloniál. Podobně je tomu ve všech větších městech kraje. Živnostníci z jejich center se vzácně shodují: „Pokud není právě úřední den, kdy lidé vyrážejí do města, zákazníci nakoupí raději v supermarketech.“

Region je obchoďáky, které kromě potravin nabízejí i spotřební zboží, doslova prošpikovaný. Včetně obchodních center a retail parků, které vznikají v sousedství hypermarketů, je jich v kraji přes dvě stovky. Například v Příbrami připadá jeden supermarket na zhruba 3 300 obyvatel. V Kolíně pro změnu najdou zákazníci pobočku řetězce Billa hned na čtyřech místech.

Po kraji jsou intenzivně rozeseté i takzvané hobbymarkety jako OBI či pobočky prodejen se zahradnickými potřebami a bazénovými systémy Mountfield a specializované velkoplošné prodejny sportovních potřeb.

V řadě míst se tak objevují hlasy volající po regulaci počtu nákupních center. Aktuálně se o zvažované stavbě supermarketu Kaufland debatuje v Rakovníku. Část obyvatel jej nechce, bojí se zhoršení životních podmínek a považují další „obchoďák“ za zbytečný. „I ve Středočeském kraji vidíme značné nasycení maloobchodem, které si v některých částech přímo říká o regulaci ze strany samosprávy. Neplatí to pro každé město nad 10 tisíc obyvatel, ale zobecnit to lze,“ říká odbornice na reality Lenka Šindelářová ze společnosti BNP Paribas Real Estate ČR.

Na rozdíl od Rakovníka se nemusí další výstavby obávat v Mladé Boleslavi, alespoň zatím. „Nejdůležitějším a nejefektivnějším nástrojem, jak zabránit případné nežádoucí stavbě, je samozřejmě územní plán, s nímž musí být veškeré záměry v souladu. Co se týká hypermarketů a obchodních center, je jich v Mladé Boleslavi dostatek, a proto aktuálně není důvod stavět zde něco dalšího. Navíc u nás momentálně ani nejsou vhodné pozemky,“ říká náměstek mladoboleslavského primátora Daniel Marek. „V tuto chvíli nevíme o tom, že by se na území Mladé Boleslavi chystala výstavba tohoto typu,“ konstatuje náměstek. V současnosti už neplatí, že supermarkety jsou převážně v aglomeracích s více než deseti tisíci obyvatel. Řetězce v uplynulých letech expandovaly do menších měst a v některých případech i do obcí. Supermarket Tesco tak mají například v Čerčanech, přičemž tato posázavská obec má něco málo přes 2 700 obyvatel. Podobně je tomu třeba v Pečkách na Kolínsku a pobočku marketu Lidl lze najít také v Letech u Dobřichovic v Praze-západ.

Problém pro malé živnostníky

„V menších městech jsou v současné době skutečně v kurzu spíše supermarkety, které jsou blíž sídlištím, než třeba mnohem vzdálenější hypermarkety na perifériích. Lidé tady mohou kvalitně nakoupit poblíž domova. Na druhou stranu u větších měst, kde jsou hypermarkety v sousedství retail parků s více obchůdky na jednom místě, to myslím stále dává smysl,“ říká Václav Kovář, ředitel společnosti Knight Frank, která se specializuje na realitní trh. Pro týdenní nákup totiž lidé většinou nechodí třeba do večerky, ale využijí větší market.

Počet obchodních domů a center je podle Václava Kováře ovlivněn specifickým charakterem konkrétní spádové oblasti, nelze tak obecně určit, kolik marketů už je pro dané město a daný počet obyvatel příliš. „Jde o volný trh, pokud to územní plán povoluje, je to pouze riziko developera, zda následně bude mít v supermarketu dostatek zákazníků. Určitě to pocítí drobní živnostníci v daném městě,“ míní Kovář.

Jako příklad uvádí třeba Liberec. „Když tam otevřeli dvě velká nákupní centra, znamenalo to v podstatě konec dvou doposud největších obchodních tříd, Moskevské a Pražské. Obchodníci se z nich přesunuli právě do nově vzniklých retail center,“ dodává Kovář a potvrzuje tak skutečnost, na kterou upozorňují i středočeští majitelé a provozovatelé „malých“ prodejen.

Postupná změna zákaznických zvyklostí navzdory potížím drobných obchodníků pokračuje a s ní dál expandují právě řetězce. Tento týden otevřela novou pobočku Billa v Českém Brodě. „Nabídkou několika desítek pracovních míst přispíváme ke spokojenosti obyvatel a prosperitě kraje,“ vidí přínos ředitel Billa ČR Jaroslaw Szczypka. Otázka je, jestli právě nezaměstnanost je to, co Český Brod trápí.

Jak obchodní řetězce dobývají střední Čechy

* Ve Středočeském kraji se nachází více než 200 supermarketů, hypermarketů a obchodních center.

* Řetězec Albert má v regionu na 30 prodejen, třeba v Mladé Boleslavi hned čtyři. Tři provozovny různého typu má také v Kladně. V celé republice má řetězec skupiny AHOLD zhruba 300 prodejen.

* V kraji je v současné době 32 míst, kde sídlí Billa, například v Kolíně jsou Billy hned čtyři. Zákazníkům je jedna pobočka k dispozici rovněž v Úvalech s 6 556 obyvateli či v Šestajovicích, kde žije 3 620 lidí. V Česku má Billa 216 poboček. * Více než 50 provozoven má v kraji Penny Market. Původem německá společnost zpočátku obsazovala spíše menší města, podobně jako například řetězec Norma.

V současnosti je k vidění téměř v každém větším sídle. V největší středočeské aglomeraci Kladně jsou Penny markety dokonce tři.

V Česku se počet těchto diskontních prodejen vyšplhal na 360.

* Britské Tesco provozuje v kraji 26 obchodů. V Česku společnost postupně pohltila obchodní domy K-markt a později též Carrefour a řetězec obchodů Edeka.

* 33 poboček má ve středních Čechách Lidl. Ještě v roce 2003 měl přitom Lidl v celé ČR jen 13 prodejen, nyní je jejich 230.

* Zajímavostí je, že první hypermarket Kaufland v Česku byl v roce 1998 otevřen v Kladně. V kraji jej zákazníci najdou na 14 místech.

Zdroj: Mladá fronta DNES - Střední Čechy, 19.8.2017, s. 17

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

V pořádku