Stravenky: Čím nahradit druhou měnu ve státě?

Druhá měna ve státě, obrovské provize pro vydavatele či ušlý zisk. To jsou jedny z nejčastějších argumentů kritiků stravenek. Odstranit alespoň část těchto neduhů slibovalo zavedení elektronické verze poukázek, průzkumy však ukazují opak.

Podle zástupců maloobchodu, hoteliérů a restauratérů by přitom problém vyřešil přímý finanční příspěvek zaměstnavatele na stravu, a to při zachování daňového zvýhodnění. Některé firmy už tento systém zavádějí, další ho plánují na nejbližší měsíce.

Stravenky v České republice využívá více než milion zaměstnanců, ročně jsou přitom tyto poukázky vydány v celkové hodnotě 16 miliard korun, jak ukazují data Asociace provozovatelů poukázkových systémů. Ačkoliv jsou stravenky nejpoužívanějším tuzemským zaměstnaneckým benefitem, mají celou řadu kritiků. Ti upozorňují zejména na nadměrnou výši provizí pro vydavatele, která se pohybuje až okolo sedmi procent, tedy zhruba 800 milionů korun ročně. Podle zástupců tuzemského maloobchodu tak tato neúměrná výše provize spolu s administrativním poplatkem a DPH ze zaplacené částky znamená ztrátu až 10 % tržeb při přijímání stravenek.

Jedním z řešení, které mělo situaci na trhu již v minulosti zlepšit, bylo zavedení elektronických stravenek. Předcházelo mu ujištění o snížení nákladů pro všechny zúčastněné strany a poklesu provizí vydavatelů. Podle loňského průzkumu Asociace hotelů a restaurací České republiky se tak ovšem nestalo, neboť i přes nižší náklady spojené s vydáváním stravenek zůstaly provize vydavatelů na stejné úrovni, tedy mezi 5 až 7 %. „Ve spojení s náklady spojenými s přijímáním nového druhu stravenek to tudíž pro restaurace ve výsledku znamenalo ještě problematičtější řešení, než jakým byly papírové poukázky,“ řekl prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek.

Na tento stav postupně začaly reagovat i některé obchodní řetězce zavedením vlastních stravenek, které spojily s nižšími provizemi. Trojice největších vydavatelů si však stále udržuje násobně vyšší podíl na trhu. Podle předsedy maloobchodního Družstva CBA Romana Mazáka se přitom jedná o faktický monopol na udělování daňové úlevy od státu. Touto situací se proto před několika týdny začal zabývat také Úřad na ochranu hospodářské soutěže, když zahájil správní řízení ohledně možné kartelové dohody mezi třemi největšími dodavateli stravenek.

Náhrada přímým finančním příspěvkem

Již nyní se tak ze strany kritiků stravenek objevují snahy, jak dominantní vydavatele obejít, a přitom zachovat pro zaměstnance příspěvek na stravu. „Řešením je nahrazení stravenek přímými finančními příspěvky od zaměstnavatele, a to při daňovém odpočtu ve stávající výši. Některé firmy již toto řešení zavádějí, je tedy otázkou, proč má stále celá řada jiných tendenci platit obrovské provize stravenkovým společnostem. V případě poskytování finančního obnosu přímo na účet zaměstnance je daleko nižší daňová zátěž, člověk má navíc k dispozici reálné peníze,“ uvedl Mazák.

Odklon od klasických stravenek podporuje také Asociace hotelů a restaurací České republiky. Podle Stárka je právě přímý finanční příspěvek od zaměstnavatele vhodnou alternativou, i on však dodává, že musí být zároveň zachováno stejné daňové zvýhodnění jako u současných stravenek. „Zaměstnavatel se pak může rozhodnout, zda příspěvek vyplatí ke mzdě, nebo poskytne zaměstnanci například elektronickou stravenku, které se v současnosti nabízejí na trhu,“ řekl Stárek.

Druhá měna ve státě či problém s platností

Významným argumentem kritiků klasických stravenek je skutečnost, že poukázky slouží jako druhá měna ve státě. Na rozdíl od klasických bankovek však má omezenou dobu platnosti. V případě expirace totiž nominální hodnota stravenky představuje zisk pro vydavatele na úkor uživatele. Podle odhadů přitom stravenkové společnosti tímto způsobem generují až třetinu zisku. Z údajů Asociace českého tradičního obchodu zároveň vyplývá, že v Česku na stravenkách propadne přibližně 150 milionů korun. „K tomuto nemůže při zavedení příspěvku od zaměstnavatele dojít, pokud bude mít zaměstnanec peníze například na zvláštním účtu. A i kdyby k němu ztratil kartu, peníze půjde převést na jinou. Zatímco stravenka má nejen omezenou dobu platnosti, ale propadá také při znehodnocení čárového kódu, zde nic podobného nastat nemůže,“ doplnil Roman Mazák, předseda maloobchodního Družstva CBA.

Předmětem kritiky klasických stravenek je kromě ušlých zisků maloobchodníků či pohostinství též výrazné komplikování práce v těchto odvětvích. „Zpracovávání stravenek vytváří další administrativní a ekologickou zátěž, ročně je jich vydáno okolo 300 milionů kusů. Kvůli jejich nepraktickým nominálním hodnotám je práce s nimi pro personál v maloobchodě značně nadbytečná,“ uvedl předseda Asociace českého tradičního obchodu Zdeněk Juračka. Neméně častý argument pak uvádí, že ačkoliv mají stravenky sloužit pouze k pořízení stravy, lidé je používají i k uhrazení jiných věcí. „Při zavedení finančních příspěvků v podniku, ve kterém se zaměstnanci zároveň budou i stravovat, odpadá i tento neduh. I proto plánujeme spuštění tohoto systému pro naše zaměstnance v rámci velkoobchodu a centrálního skladu na příští rok,“ uzavřel Mazák.

Článek z 13. 8. 2018 převzat z www.moneymag.cz.