Stravenkový paušál schválen. Argumenty českých obchodníků uspěly

Po několikaletém vyjednávání, argumentaci a úsilí obchodníků a restauratérů vláda vyslyšela volání po změně fungování stravenkových systémů. Od příštího roku tak budou moci zaměstnanci čerpat benefit i ve formě stravenkového paušálu. Pro české nezávislé obchodníky to bude znamenat méně administrativy a zlepšení ekonomické situace ...

"Jsme rádi, že několikaleté úsilí Asociace českého tradičního obchodu přineslo své ovoce, naše návrhy a argumenty vláda vyslyšela a od příštího roku tak budou zaměstnanci moci čerpat stravenkový benefit v podobě paušální platby. Z pohledu českých obchodníků je to významný krok k ulehčení situace malých prodejen, které musely při akceptaci stravenek odvádět nemravné provize vydavatelům poukázek a nést i další související náklady a komplikace. Rovněž postupné snížení administrativy s tím spojené je pro obchodníky významnou úlevou. Osobně bych pak uvítal, kdyby někteří odpůrci rozšíření zaměstnaneckého benefitu přestaly vzbuzovat dojem, že se ruší papírové stravenky. Nic takového se neděje, pouze se po čase povedlo něco, z čeho budou mít prospěch všichni, kromě stravenkových firem," komentuje aktuální rozhodnutí vlády Zdeněk Juračka, předseda Asociace českého tradičního obchodu.

K aktuálnímu tématu stravenek přinesly Seznam Zprávy základní otázky a odpovědi:

Jak se mohou stravenky v roce 2021 změnit?

Podle návrhu ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by měl být v daňovém balíčku pro rok 2021 zaveden stravenkový paušál. Ten má sloužit jako alternativa k nynějším stravenkám a podnikovému stravování. Podle nového plánu může zaměstnanec dostávat příspěvek na jídlo v hotovosti. Hlavním argumentem ministerských úředníků je, že díky změně bude moci toto daňové zvýhodnění čerpat až milion dalších zaměstnanců, kteří jej dnes nevyužívají. O tomto návrhu spolu se zrušením superhrubé mzdy bude jednat koaliční rada během úterý.

Dosáhnou na benefity stravenkového paušálu i lidé, kteří dříve výhody nečerpali?

Taková možnost existuje. Je to také jedním z pozitiv, kterými ministerstvo argumentuje. Jednoduše řečeno, firmu stravenky stojí peníze. Stravenkový paušál by pak mohl být použit k navýšení platu bez toho, aby společnost byla nucena platit daně a pojistné. Pokud by ze svého přidávat nechtěla, může také provést daňovou optimalizaci. Po domluvě se zaměstnancem by mu o něco plat snížila a dorovnala a mírně vylepšila právě platbou v podobě stravenkového paušálu. Zaměstnanec by tak mohl dostat přidáno to, co firma ušetří na daních i pojistném. Částka se bude odhadem pohybovat ve stokorunách.

Kdo s projednávaným návrhem souhlasí a kdo je proti?

S návrhem na stravenkový paušál nesouhlasí odboráři a Asociace provozovatelů poukázkových systémů. Naopak po změně současného systému podle resortu volají provozovatelé hospod a restaurací, kteří na úkor své marže platí provize stravenkovým společnostem. Návrh také podporuje Asociace hotelů a restaurací ČR a Asociace českého tradičního obchodu.

Jak se na zavedení stravenkového paušálu dívají firmy?

Sedm z deseti firem napříč obory a velikostí se zavedením stravenkového paušálu souhlasí. Pokud by si zaměstnavatelé mohli vybrat, pravděpodobně by systém stravenek zrušili úplně. Nebrání se však ani návrhu Schillerové. Slibují si od něj zejména snížení administrativy. Záměr má ale i své odpůrce. Čtvrtina dotázaných zaměstnavatelů považuje za reálné riziko, že zaměstnanci nový peněžní benefit nepoužijí na nákup oběda nebo potravin. Takové obavy zaznívají především od velkých firem. Současný systém je také zneužíván, ale je limitován alespoň určitou účelovostí poukazů.

Kdo ze stravenek nejvíce těží?

Stravenkové firmy, které udržují papírky v oběhu. Největší stravenková firma Sodexo Pass v roce 2018 při tržbách 886 milionů korun dosáhla čistého zisku 346 milionů, dvojka Edenred utržila 588 milionů a vydělala 160 milionů čistého.

Kolik by zavedení nového systému stálo peněz?

Zavedení stravenkového paušálu by podle výpočtů Asociace provozovatelů poukázkových systémů (APROPOS) mělo negativní dopad na státní rozpočet zhruba sedm miliard korun ročně. Její studie tvrdí, že současný systém – kdy firma dává zaměstnancům stravenky – má naopak pozitivní dopad 1,6 miliardy korun ročně. Schillerová došla k jiným číslům: faktický konec papírových stravenek by přišel rozpočet na dvě miliardy korun. „Bude tam nějaké navýšení. Z hlediska příspěvku státu bychom se mohli pohybovat mezi jednou až dvěma miliardami korun. Ale stojí to za to,“ uvedla ve středu ministryně.

Jak se vyvíjí průměrná cena oběda?

Do 120 korun se mohli lidé loni v prosinci naobědvat z krajských měst již pouze v Ostravě, Olomouci a Jihlavě. Meziročně hosté restaurací zaplatili za oběd o 6,4 procenta více, v posledním čtvrtletí o 2,3 procenta. Průměrná útrata tak činila 127,4 Kč. Nejdražší obědy jsou stále v Praze, kde se v prosinci v průměru platilo za jídlo 143,2 Kč. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti Edenred, která nabízí stravenky a stravenkové karty Ticket Restaurant.

Jak se vyvíjí cena nejvýhodnější stravenky?

Cena daňově nejvýhodnější stravenky pro zaměstnance i zaměstnavatele v letošním roce vzrostla podle firmy Sodexo Benefity o osm korun na 131 korun. Cena průměrného oběda činí 127 korun, hodnota daňově nejvýhodnější stravenky tedy kopíruje reálnou situaci na trhu. Při optimální hodnotě stravovacího kuponu si může zaměstnavatel odečíst na daních nejvyšší sumu. Zaměstnanec zároveň dostane nejvyšší hodnotu stravenky s nejnižším doplatkem. Stravenky dostává kolem 1,3 milionu Čechů.

S využitím článku "Otázky a odpovědi: Co přinese stravenková revoluce?" ze dne 14. 1. 2020 na https://www.seznamzpravy.cz/clanek/otazky-a-odpovedi-co-prinese-stravenkova-revoluce-86328.