Stanovisko AČTO k omezování plateb kartou a problému růstu šedé ekonomiky

Stát po zrušení EET rezignoval na snahu řešit narůstající šedou ekonomiku a nepřišel s žádným jiným řešením tohoto problému. Současná převážně mediální diskuse o vyhýbání se daňovým povinnostem díky upřednostňování pouze hotovostních plateb některými podnikateli míří v této souvislosti pouze na podružný problém. Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) vyzývá k znovuzavedení EET pro zajištěné rovného podnikatelského prostředí a zvýšení daňových příjmů státu.

Aktuální intenzivní mediální debata vyvolaná rozhodnutím některých podnikatelů přijímat pouze hotovost se často stáčí k otázce poctivosti subjektů, kteří se rozhodli jít touto cestou. Zároveň s tím se objevují i návrhy, aby pro zvýšení komfortu zákazníků byla uzákoněna povinnost karty přijímat. Je bezpochyby pravdou, že subjekty, které platební karty nepřijímají, se mohou snadněji vyhnout placení daní z těchto transakcí. Pro mnoho podniků může být však příjímání platebních karet ekonomicky nevýhodné, protože je spojeno s provizemi bankám a kartovým společnostem. Může existovat i řada jiných důvodů, proč zavádění této možnosti nemusí dávat pro některé podnikatele smysl, typickým příkladem jsou různé formy sezónního podnikání.

Otázku možnosti plateb kartou by měl podle názoru AČTO vyřešit především trh, respektive samotné rozhodování podnikatelů a jejich zákazníků, a stát by se neměl v této otázce angažovat. Naopak role státu by měla být daleko důraznější v otázce omezování šedé ekonomiky, protože právě tam leží jeho klíčová role. Diskuse o možnostech placení kartou s otázkou šedé ekonomiky sice souvisí, dotýká se jí však jen nepřímo. Podle naších statistik počet terminálů v maloobchodě roste a stejně tak počet zákazníků, kteří tuto platbu preferují. Umožnění plateb kartami je dnes pro obchodníka fakticky nutností pro udržení konkurenceschopnosti. Tento trend však bohužel nesouvisí s úbytkem šedé ekonomiky, u které nyní naopak předpokládáme další růst. V oblasti šedé ekonomiky se totiž může jednoduše pohybovat i podnikatel, který platební karty přijímá. Vždy totiž bude existovat část zákazníků, kteří budou hotovost preferovat a nepoctivým subjektům se tak vytváří prostor pro vytváření nezdaněných příjmů.

Na nezájem státu měřit všem stejně tak za dnešní situace doplácejí především ti podnikatelé, kteří daně poctivě platí. Vytvořit černé peníze je přitom například v oblasti maloobchodu velmi jednoduché, stačí za hotové nakoupit a za hotové prodat. Stát díky svému laxnímu přístupu tratí nejen v současnosti, ale hlavně si zadělává na ještě větší problémy v budoucnosti. Vzniká totiž nebezpečná situace, kdy reálně bude ubývat právě těch podnikatelů, kteří své daňové povinnosti plní a kteří nebudou schopni konkurovat těm, kteří se jim vyhýbají. Nástrojem, který celou situaci efektivně řešil byl systém elektronické evidence (EET). Ten zavedla přechozí vláda, ale následně jej zbytečně v době pandemie „vypla“. Z pohledu rovného přístupu k zdanění by si současná vláda měla skutečně poctivě a bez ideologických brýlí zanalyzovat zda definitivní zrušení systému EET, který nebral ohled na preferovanou formu plateb, bylo tím správným krokem.

Systémy elektronické evidence tržeb v současnosti v nějaké formě využívá 17 států EU. Hlavními přednostmi zavedení systému bylo narovnání podnikatelské prostředí a zajišťování konkurenceschopnosti subjektům řádně platících daně. Elektronická evidence tržeb zajišťovala pro státní rozpočet dodatečný každoroční příjem až ve výši 13 miliard korun. Nepřímo se díky EET snižovalo administrativní zatížení povinných subjektů. Evidence tržeb poskytla státu nejen informaci o tom, že proběhla transakce, jejíž příjem je předmětem daňové povinnosti, ale též informace, které jsou předmětem nejrůznějších statistických zjišťování. Efektivní získávání informací o podnikatelských subjektech na základě EET se také promítlo ve snížení počtu daňových kontrol v důsledku jejich lepšího cílení na rizikové subjekty. Kontrolní orgány se mohly cíleně zaměřit na subjekty podezřelé z obcházení daňových předpisů a nemuselo tak docházet k náhodně zaměřeným daňovým kontrolám a zatěžujícímu kontrolování poctivých podnikatelů na úkor těch nepoctivých. V neposlední řadě podnikatelé našli v EET efektivní nástroj pro podporu svého podnikání, protože jeho využívání snižovalo administrativní zátěž podnikatelů. Šlo například o kontrolu provozu, elektronické účtenky pro zákazníky, zlepšení přehledu o zboží, vstupech i výstupech, hlídání výše obratu pro DPH nebo prokazování obratu financující bance.