Priority českého nezávislého maloobchodu

Asociace českého tradičního obchodu předložila Andreji Babišovi priority českého nezávislého maloobchodu a vyzvala ho k zapracování těchto priorit do programového prohlášení vznikající vlády.

Český nezávislý maloobchod je neodmyslitelnou součástí českého trhu. Je významným zaměstnavatelem, jedním z klíčových distribučních kanálů české a zejména regionální potravinářské produkce, zajišťuje převážnou měrou obchodní obslužnost venkovských oblastí a hraje také významnou úlohu společenskou. Přes tato neoddiskutovatelná fakta se mu ani zdaleka nedostává podpory, jak je tomu v ostatních vyspělých zemí Evropské unie i nezávislých států jako je Švýcarsko či Norsko. Z těchto důvodů předkládá Asociace českého tradičního obchodu české vládě pro období 2017 – 2021 přehled priorit českého maloobchodu za účelem objasnění nejpalčivějších problémů a jejich zohlednění v programovém prohlášení vlády.

  • Přímá podpora obchodní obslužnosti venkova
  • Novelizace zákona o významné tržní síle
  • Motivační daňový systém
  • Efektivní fungování EET
  • Rovné podnikatelské prostředí českého maloobchodu
  • Nepřímá podpora českého nezávislého maloobchodu
  • Potravinová soběstačnost ČR

I. Přímá podpora obchodní obslužnosti venkova

Pod tlakem cenové politiky zahraničních řetězců se v současnosti prodává více než 50% zboží v akcích, což vede k devalvaci hodnoty potravin a rovněž ke zkreslenému vnímání zákazníka na reálnou hodnotu potravin. V důsledku toho obrat malých venkovských prodejen stagnuje, zisk klesá a mnohé prodejny jsou dlouhodobě ztrátové. Přesto malé prodejny představují jedinou obchodní obslužnost pro obyvatele a přežívají jen díky dotování ze ziskových prodejen provozovatele. Provozovat tyto prodejny však má smysl, neboť zajišťují dostupnost potravin pro starší občany a matky s dětmi, umožňuje denní nákup zboží pro všechny (obec bez obchodu přestává žít), je místem setkávání občanů. Je tu i hledisko ekologické, neboť zboží putuje za zákazníky, nikoliv zákazníci za zbožím a nezanedbatelný je aspekt ekonomický, kdy lokální obchod podporuje zaměstnanost, ať už přímo či nepřímo prodejem regionálních potravin a místních zemědělských produktů. V tomto bodě přestává být venkovský obchod podnikáním a stává se službou ve veřejném zájmu. Řada malých venkovských prodejen s nízkým maloobchodním obratem bude muset nutně uvažovat a požadovat výrazné navýšení podpory na zachování prodejen ze strany obcí, anebo jednoduše prodejny z ekonomických důvodů uzavřít. Dopad na obchodní obslužnost venkova by tak mohl být fatální.

Priorita:

Nastavení systému přímé podpory prostřednictvím státu tak, aby mohla být zajištěna obchodní obslužnost venkova poctivým způsobem a se zajištěním požadované kvality. Rozhodujícími kritérii by měl být počet obyvatel obce, obrat prodejny, otevírací doba a vývoj průměrné mzdy v ČR. Rozhodující slovo při hledání finálního řešení a systému realizace případné podpory by měla mít obec. Partnerem při řešení této problematiky by měla být v souladu s programovými prioritami Hnutí ANO Asociace českého tradičního obchodu.

II. Novelizace zákona o významné tržní síle

V březnu 2016 vešla v platnost novela zákona č. 395/2009 Sb. o významné tržní síle, namířený proti nekalým praktikám zahraničních obchodních řetězců. Bohužel, novelou byly postiženy zejména tuzemské obchodní aliance. Ty prokazatelně nemají faktickou významnou tržní sílu a jejich členové tím stále více ztrácí část své konkurenceschopnosti, zejména právě vůči zahraničním obchodníkům. Tuzemské obchodní aliance (případně české obchodní řetězce) byly vytvořeny malými a středními českými obchodníky k vlastní konkurenceschopnosti vůči zahraničním obchodním řetězcům. Tuzemští obchodníci zařazení v maloobchodních sítích jsou důležitými odběrateli malých a středních místních potravinářských výrobců. Převážná část prodejen se navíc nachází na venkově a jejich existence je významným garantem odpovídající úrovně zásobování tohoto prostoru. Zákon by měl dle názoru AČTO řešit závažná rizika a problémy českého trhu, ovšem nečiní tak a měl by být tedy znovu novelizován. Problémů, ohrožujících český trh, je více.

Priority:

  • Živelná, neřízená expanze zahraničních řetězců, která nemá v Evropě obdoby. Řetězce dnes ovládají již téměř 70 % trhu (v roce 2014 to bylo 48,5%) a pronikají i do menších sídel kolem 10 tisíc obyvatel, což při vstupu na český trh striktně odmítaly. Příkladem budiž východočeská Jaroměř, která má při 12 442 obyvatelích dva Penny Markety, Lidl, Kaufland, Tesco a k tomu COOP a Potraviny Verner. V budoucnosti hrozí reálné riziko, že, s rostoucí silou zahraničních řetězců na českém trhu na hranici 80% a více, dojde k eliminaci českých dodavatelů a zásadnímu navýšení dovozů zahraničního zboží na úkor produktů českých z příkazu mateřských firem řetězců.
  • Zákon se vůbec nezabývá významnou tržní silou dodavatele vůči obchodníkovi či producenta vůči dodavateli.
  • Omezení používánívnímání reálné ceny potravin zákazníkem a poškozujících výrobce i státní kasu krácením DPH. Szásadní příčinou snížení kvality potravin (za nízkou cenu nízká kvalita) a jednou z příčin prezentace dvojí kvality stejného zboží na evropském trhu.

III. Motivační daňový systém

Opakované navyšování minimální mzdy bez dalších ekonomických změn je podle Asociace českého tradičního obchodu nezodpovědné vůči zaměstnancům i zaměstnavatelům. Situace totiž může paradoxně vést k tomu, že ti, kteří pobírají minimální mzdu, o pracovní místo nakonec přijdou. V možnostech zaměstnavatele, provozujícího např. malou prodejnu na venkově, již nebude vzhledem k neúměrně navyšovaným nákladům možné obchod dále držet. S tím úzce souvisí vysoké odvody zaměstnavatelů za zaměstnance a obecně vysoká cena práce. Statistické údaje za rok 2016 uvádějí, že Česká republika má se svými 43% osmé nejvyšší zdanění práce ze zemí OECD. Práce v ČR je tak dražší než ve Skandinávii, Švýcarsku nebo Irsku. Za rovněž prospěšné by AČTO ve spolupráci s Asociací hotelů a restaurací považovalo přehodnocení existence benefitu stravenek, který je zbytečně drahý a neefektivní a nahradit jej čitelnějším a méně nákladným benefitem.

Priority:

  • Pro zachování ekonomického růstu je nezbytné snížit odvody zaměstnavatelů a jejich daňové zatížení. Ve věci minimální mzdy považuje AČTO za rozumné řešení diferencování minimální mzdy podle regionů a oborů tak, jak je tomu např. v Itálii a donedávna také v Německu.
  • Snížení DPH na potraviny, např. ve Velké Británii 0%, což prospěje zákazníkům i zaměstnancům, neboť zaměstnavatel bude moci lépe ohodnotit jejich práci.
  • Otevření diskuze o další existenci stravenek a jejich nahrazení benefitem v podobě hotovostního zaměstnaneckého paušálu. Tím dojde k odstranění nadbytečného konkurenčního prostředí ke zpřehlednění, zjednodušení a zlevnění systému, z něhož v současnosti těží především vydavatelé stravenek, zatímco podnikatelé v maloobchodě a pohostinství jsou jím poškozováni.

IV. Efektivní fungování EET

Asociace českého tradičního obchodu od začátku podporovala zavedení elektronické evidence tržeb jako nástroj k narovnání pokřiveného prostředí českého trhu. To vše ale za podmínky, že nebudou připuštěny žádné výjimky, které celou normu jen znepřehlední, mnohým umožní povinnosti se vyhnout a biti budou opět pouze poctiví obchodníci. Asociace českého tradičního obchodu již v připomínkovém řízení upozorňovala a žádala o zvýšení poskytované kompenzace na vynaložené náklady na EET, tj. jednorázové slevy na dani z příjmu ve výši 5000,- Kč, která se ukázala být částkou zcela nedostatečnou na pokrytí podstatné části vynaložených nákladů. Za nespravedlivé považuje AČTO vymezení podpory pouze pro fyzické osoby – OSVČ. Není tedy reálný a dostupný důvod, aby stejná podpora nebyla poskytnuta i právnickým osobám za pevně stanovených podmínek. V této záležitosti bude AČTO usilovat o to, aby Hnutí ANO dostálo svému volebnímu slibu, že „vzhledem k specifickým podmínkám venkova, zejména malým obchodům budeme o úpravách v systému EET jednat s Asociací českého tradičního obchodu, zejména o vhodném řešení novely zákona nebo možnosti kompenzace dodatečných nákladů malých provozoven“.

Priority:

  • Dokončení realizace systému elektronické evidence tržeb s minimem výjimek tak, aby byl systém funkční, spravedlivý a splnil svůj účel, tedy nastavení rovného podnikatelského prostředí.
  • Zároveň AČTO požaduje důsledné kontroly a vymáhání zákona tak, aby kontroly nebyly selektivní a nesloužily pouze ke splnění povinnosti a šikaně poctivých obchodníků a podnikatelů obecně.
  • V souladu s volebním programovým slibem Hnutí ANO považuje AČTO za legitimní požadavek na dodatečnou refundaci nákladů na zavedení EET u drobných obchodníků, přičemž za přiměřenou výši kompenzace nákladů na zavedení EET AČTO považuje částku ve výši 10 000,- na jedno pokladní místo. Refundace by byla poskytnuta všem podnikatelům na všechny jimi provozované prodejny či provozovny s maximálně jedním pokladním místem. Tj. podporu by již nedostaly prodejní jednotky se dvěma a více pokladními místy.

V. Rovné podnikatelské prostředí na českém trhu

Zavedení EET si klade za cíl narovnat podnikatelské prostředí, jde však jen o dílčí úpravu, neboť český trh trápí mnohem více legislativních nedostatků, které fungování rovných podmínek neumožňují či je přímo vylučují. Příkladem takového opatření je např. zákon č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, který omezuje prodejní dobu ve vybraných státních svátcích. AČTO v této záležitosti podporuje stanovisko Hospodářské komory ČR a její podání žaloby k Ústavnímu soudu na zrušení tohoto zákona, neboť tento je diskriminační a poškozuje drobné české obchodníky. Podobně se AČTO domnívá, že by vláda měla vyvinout úsilí k odstranění nerovností v rámci evropského maloobchodního trhu tak, aby byly v klíčových záležitostech nastaveny rovné podmínky, např. ve věci hygienických předpisů, dvojí kvality potravin atd. Čeští prodejci musejí splnit řadu náročných podmínek, aby mohli provozovat maloobchodní činnost. Toto by rovněž mělo platit pro všechny bez výjimky, ať už se jedná o hygienické předpisy, BOZP, komunikaci se zákazníkem aj.

Priority:

  • Zrušení zákona č. 223/2016 Sb., o prodejní době. Regulaci prodejní doby by měl určovat především zákazník svou poptávkou. Navíc AČTO považuje za diskriminační hranici 200 m², která umožňuje provoz pouze prodejnám pod tuto mez, v praxi to však znamená poškození českých nezávislých obchodníků, neboť pod tuto mez spadají především asijští prodejci.
  • Sblížení či sjednocení evropské legislativy pro podmínky podnikání v maloobchodě a věcech souvisejících, např. přístupu ke spotřebitelům atd.
  • Rovný přístup k obchodníkům ze strany státu a kontrolních orgánů. Vymahatelnost a dodržování hygienických, BOZP a jiných předpisů a rovněž uzákonění povinnosti zahraničních prodejců komunikovat v českém jazyce slovem i písmem.

VI. Nepřímá podpora českého nezávislého maloobchodu

V roce 2016 zaniklo v České republice 396 prodejen s potravinami a smíšeným zbožím o velikosti do 50 m², což je 46 prodejen více než v roce 2015. Problém zanikání malých prodejen se týká především obcí do 1000 obyvatel, kterých je v ČR 4872 a je součástí širšího problému zachování života na venkově. V situaci, kdy mají na trhu dominantní postavení zahraniční řetězce je situace problematická i pro české nezávislé obchodníky ve městech. Ve vyspělých zemích Evropy je běžné, že nezávislí obchodníci, jejich podmínky jsou specifické, dostávají ze strany státu nepřímou podporu v podobě daňových úlev, legislativních výjimek atd. Zároveň je nezávislý maloobchod poškozován klamavými praktikami konkurence jako jsou např. letákové akce, které slibují konkrétní sortiment, jehož však obchodník – zahraniční řetězec nabízí pouze omezené množství, poptávku neuspokojí, zákazníky však na zboží láká dál.

Priority:

  • Vyjednání a trvalé obnovení výjimky z povinnosti uvádět měrné ceny pro maloobchodní prodejny do 200 m², které je neúměrně časově a finančně náročné. Ve Velké Británii jsou této povinnosti zbaveny obchody o rozloze do 260 m².
  • Zvážení převzetí zahraničních modelů na podporu nezávislého obchodu, např. osvobozením od DPH těch obchodníků, kteří budou mít obrat nižší, než stanovená mez. Příkladem může být Německo, kde jsou podniky s ročním obratem nižším než 50 000 EUR vyloučeny s platby DPH nebo Velká Británie, kde existují výjimky na daň z nemovitosti pro malé podnikatele
  • Podpora a pokračování programu Pošta Partner, který rozšiřuje nabízené portfolio služeb venkovského maloobchodu a pomáhá zachovat občanskou vybavenost. S tím související změna vyhlášky Českého telekomunikačního úřadu, která výrazně omezuje realizaci programu a na provozovatele klade zbytečnou byrokratickou zátěž.
  • Důslednější kontrola používání klamavé reklamy a v případě nutnosti zavedení příslušné legislativní úpravy, která takovému jednání zamezí.

VII. Potravinová soběstačnost ČR

V mnoha segmentech potravinářské výroby není Česká republika v současnosti soběstačná, ačkoliv by tomu tak být mohlo. Často z důvodu politiky zahraničních obchodních řetězců, jejich tlaku na cenu a dumpingovým dovozům. Z toho důvodu je ČR často závislá na dovozech a mnohem snáze podléhá výkyvům na trhu, viz nedostatek másla či prudké zdražení vajec ve 2. polovině roku 2018. Zvýšením potravinové soběstačnosti se v ČR rovněž sníží riziko dovozu nekvalitních a závadných potravin. Pozitivní dopad bude mít takový stav pro českou ekonomiku, výrobce, obchodníky i spotřebitele. Zvýšení potravinové soběstačnosti musí jít ruku v ruce s podporou českých výrobců a producentů potravin a osvětou spotřebitele.

Priorita:

Zvýšení potravinové soběstačnosti, omezení dumpingových dovozů méně kvalitních potravin, současně podpořit českou potravinářskou výrobu a osvětu spotřebitele.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

V pořádku