Pavel Březina: Vyřešili jsme občanskou vybavenost venkova

Od roku 2022 z českého trhu opět mizí prodejny se smíšeným zbožím. Většina z nich se uzavírá hlavně v těch nejmenších obcích s počtem do dvou tisíc obyvatel. Na mizející potravinovou obslužnost venkova našel český nezávislý maloobchodní trh funkční recept. Ten se naopak těžko hledá na stále přibývající, a mnohdy nesmyslnou, legislativu. „Chybí nám předvídatelné podnikatelské prostředí,“ říká Pavel Březina, předseda Asociace českého tradičního obchodu (AČTO).

AČTO se letos rozšířila o několik členů i spolupracujících organizací, se kterými to možná dříve bylo skoro nemyslitelné. Jak tento rozvoj vnímáte?

Procházíme složitým obdobím a větší propojení profesních celků, asociací a institucí je cesta, jak vzájemně pomoci celému odvětví a mít silnou pozici pro komunikaci, například s ministerstvy. Jsem rád, že se členská základna AČTO rozšiřuje i o potravináře, máme tak řadu společných témat s Potravinářskou komorou ČR, ale samozřejmě i se Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR.

V covidových letech se zastavilo zavírání menších obchodů, teď počty opět klesají. Čím si to vysvětlujete?

Od roku 2022 začaly počty opět klesat. Podle dat společnosti NIQ je prodejen s potravinami a smíšeným zbožím s plochou do 400 metrů čtverečních aktuálně 11 701. V roce 2017 jich bylo 13 758. Zajímavé ale je, že dochází k zavírání těch obchodů, které nejsou součástí žádné sítě potravin či nákupní aliance, netýká se to členů AČTO. Jsem přesvědčen, že český obchod přežije jen v podobě sítí, které dokáží díky společným nákupům a logistice lépe odolávat tlaku konkurence. Společně také dokážeme hledat cesty, jak obchody modernizovat, vybavit je technologiemi a nabízet další služby. Nebo třeba realizovat franšízové spolupráce s obcemi.

Právě ve spolupráci s obcemi a místní samosprávou jste v posledních několika letech velmi aktivní.

Máme společný cíl, udržení obchodu a potravinové obslužnosti na venkově pro větší komfort občanů. A to je především o konceptu prodejen 24/7, buď v hybridním, nebo plně automatizovaném režimu. Díky nim se otevírají obchody i v místech, kde už dávno zanikly, nebo nabízejí rozšíření prodejní doby ve stávajících provozovnách, které nebyly kvůli své otevírací době nebo omezené nabídce konkurenceschopné. Automatizované prodejny jsou moderní, nabízí komfort příjemného nákupu a původní obavy, že lidé nebudou umět zacházet s novými technologiemi, se nepotvrdily. A když lidé vědí, že mají „špajzku“ na návsi, nemusí doma držet velké zásoby nebo se strachovat, že jim při vaření něco dojde a oni budou muset jet nakoupit do města. Teď lidé chodí do prodejny ne ve chvíli, kdy je otevřená, ale když potřebují. To je benefit moderního nákupu.

Budete spolupráci s místní samosprávou prohlubovat?

Určitě, dává to smysl. Ne naše nabídka, ale reálné příběhy starostů, kteří sdílí své zkušenosti, a spokojenost zákazníků s 24/7, jsou tím, co ostatní starosty motivuje tento koncept realizovat i u nich. Když obchod provozuje obec, je to už komunitní záležitost, která přechází v takový model patriotismu: „Tohle je náš obchod a my do něj budeme chodit, protože je tu pro všechny z nás.“ Takový model, kdy si lidé vezmou obchod opravdu za svůj, funguje nejlépe. Tohle je pro AČTO velké téma, protože koncepty 24/7 rozjíždí celá řada našich členů a ukazuje se, že to je dobrá cesta. Zkušenosti nám zatím říkají, že v tomto konceptu můžeme velmi dobře fungovat kdekoli, na letišti, ve vysokoškolském kampusu i v nejodlehlejší vísce.

Jak ještě více můžete podpořit prodejny v malých obcích a na méně frekventovaných místech? Vymýšlíte nějakou další zajímavou spolupráci?

Hodně zajímavý koncept v těchto dnech spouští Skupina Coop ve spolupráci s Českou poštou, která začne v regionu Hlinecko v pilotním provozu zajišťovat rozvážku potravin. Uvidíme, jak se projektu bude dařit, z mého pohledu má hned několik benefitů. Potraviny budou rozváženy z lokálních obchodů a nikoliv z mnohdy stovky kilometrů vzdálených skladů. Díky tomu budou venkovské obchody nabízet novou službu a to jim zase pomůže se udržet. Pošta a obchod jsou navíc na venkově v bezprostřední blízkosti a poštovní vozy zajíždějí každý den doslova do každé vesničky. Vše tak dává smysl i z logistického a ekologického hlediska, protože jeden vůz obstará najednou více služeb. Zákazníci navíc svého poštovního doručovatele znají a v rámci služby budou moci objednat zboží prostřednictvím tabletu přímo u něho. To je myslím zase skvělá výhoda například pro seniory. A konečně lokální obchody odebírají velkou část zboží od místních výrobců, služba tak v praxi pomůže i jim.

Jaká další témata jsou pro vás v asociaci aktuálně na programu dne?

Trápí nás narůstající byrokracie, legislativa a celá plejáda různých povinností, nařízení a limitů. Aktuálně se řeší zálohování, a uvidíme, jak se k tématu postaví příští vláda. Stále je tu nedořešená otázka kompenzací, protože pokud budou nastaveny špatně, celý systém se zhroutí. A to pomíjím fakt, že jsme stále proti, aby se do obchodu nosil odpad.

Další velkou otázkou je oblast udržitelného podnikání a ESG reportingu, tedy zpráv o udržitelném podnikání a udržitelné strategii. To je opět téma obrovské administrativy a o tom, že bude třeba „nakoupit“ odborníky, kteří pomohou firmám vše potřebné evidovat, počítat a následně vyplnit. Malé a střední firmy se v té problematice prakticky neorientují a i ty velké s tím mají problém. Pracují na rozšíření nových oddělení s odborníky, případně celé téma outsourcují. A to jsou další náklady.

Strategie pro udržitelné podnikání ale dávají smysl. S tím souhlasíte?

Určitě ano. To ale ví každá firma, že pokud nebude udržitelně podnikat, na trhu neobstojí. Otázkou je, jestli věci typu ESG reporting splní tento účel. Nebudou firmy sledovat uhlíkovou stopu své činnosti, výrobků a služeb jen proto, že je to prostě povinné? Jak s tím budou dál pracovat a do jaké míry se bude toto témat využívat, například ke komunikaci se zákazníky? Vnímáme, že je tam prostor pro spoustu nepřesností a subjektivních hodnocení, které mohou být zneužitelné. A pak je otázka, co si s tím počnou auditoři, kteří budou reporty kontrolovat. Budou schopni jít do velké hloubky a detailu, aby zvládli odhalit greenwashing? Tady máme obavu z případného zneužití do budoucna.

Vnímáte ohledně celé agendy ESG reportingu ještě nějaké jiné hrozby?

Myslím, že tím také příliš odhalujeme nitro firem. To je totiž zásadní otázka třeba v zemědělství. Zájem o skupování podniků v tomto sektoru roste, a data, která ESG reporting poskytuje, prakticky odhalují konkurenční schopnosti podniků. A to nejen v rámci tuzemska a Evropy, ale je to také informace pro firmy ze třetích zemí. Může se potom jednoduše stát, že tyto firmy ze třetích zemí „na papíře“ jednoduše doloží, že jsou ještě více ekologické a zelené než ty evropské. Přiznejme si na rovinu, že do třetích zemí kontrola a audity Evropské unie nesahají. A na ověřování toho, zda a jak firmy dodržují pravidla, která musí dodržovat všichni ostatní v EU, jsme krátcí.

Co vám ještě na unijní legislativě vadí?

Nejsme proti dobré legislativě a řada věcí vzniká s dobrou myšlenkou, která pak bohužel narazí na praxi. Dnes se všichni shodujeme na tom, že Green Deal je rozjetý vlak, který už pravděpodobně nikdo nezastaví. Ale pořád máme šanci ovlivnit, kterým směrem a jak rychle se bude řítit. My jsme povinni vnášet do unijních návrhů, které mnohdy vznikají od stolu, reálné pohledy z praxe. Celkově to ale vytváří těžko odhadnutelné podnikatelské prostředí. Něco platí, firmy se na to připraví, ale pak se zjistí, že reálná praxe je problematická a legislativa se začne upravovat. Jenže vy nevíte jak, protože to v tuto chvíli neví ani ti, co ji chystají. Nepředvídatelnost podnikatelského prostředí je velkou hrozbou jakéhokoli podnikání do budoucna. Aktuálně se potýkáme s rozkývanými trhy, nevíme, co vše se stane po nástupu nového amerického prezidenta, který hrozí řadou cel, nevíme, jak se zachová Evropa a co to bude znamenat pro podnikatele. Jedno je ale jisté, podnikatelé promítnou zvýšenou míru rizika do cen, aby se na tu nepředvídatelnost mohli alespoň trochu připravit. A ať už se jedná o zvýšenou administrativu nebo nutnost platit odborné firmy, které jim zpracují ESG reporting, to všechno jsou náklady, jež firmám nepřinášejí žádné reálné benefity v rámci produkce. Obchodníci jsou pak viněni ze zvyšování cen. Nikdo ale nemá odvahu vystoupit z davu a říct, že ten růst je daný zejména nestabilitou podnikatelského prostředí a opatřeními v rámci Green Dealu. Od politiků bych rád v příštím roce očekával a taky na ně apeloval, aby více sázeli na odbornost svých poradců a nelhali. Jejich výroky v médiích a klouzání po povrchu tématu bez hlubší znalosti situace ničemu nepomohou.

A přece jen nějaký pozitivní výhled do příštího roku vidíte?

Panovala obava, že události, které v posledních letech formovaly trh, od covidu přes válku na Ukrajině po energetickou a inflační krizi, budou mít vliv právě na kvalitu. Jsem velmi rád, že to tak není. Zákazníci kvalitu oceňují, vyhledávají ji, sledují složení i původ, záleží jim na tom, co kupují. A stále více se přiklání k privátním značkám, které jim kromě kvality nabízí benefit lepší ceny. Pro nás je to cesta, jak se vyrovnat s politikou velkých nadnárodních hráčů, kteří si diktují ceny na různých trzích a obchodníci s tím nic nenadělají. Vyrábíme celou řadu velmi kvalitních privátních značek a budeme v tom pokračovat.

Zdroj: www.zboziaprodej.cz