Maloobchodníci chtějí regulovat expanzi velkých řetězců

Velkých obchodů je u nás podle jejich konkurentů příliš mnoho. Cestou je podle nich důkladná analýza trhu a využití zahraničních zkušeností. Doporučují podporovat malé obchody.

Českému obchodnímu trhu vládnou čím dál silněji velké řetězce. Jejich podíl přitom stále roste. Zatímco loni v dubnu jim patřily dvě třetiny trhu, letos to bylo již 80 procent. Vyplývá to z údajů Družstva CBA CZ. Jedná se o sdružení velkoobchodů a maloobchodních jednotek, které zahrnuje devět stovek prodejen s obratem téměř dvě miliardy korun.

S tím, jak roste podíl řetězců, současně ubývá nejmenších prodejen. Přitom je v Česku podíl velkých řetězců v zemích střední a východní Evropy zdaleka největší. Podle maloobchodních prodejců je to proto, že nefunguje regulace ze strany státu. V okolních zemích přitom regulátoři udržují podíl řetězců pod hranicí 50 procent trhu.

„Například v Polsku činí pouhých 20 procent, neboť samotná domácí obchodní síť Biedronka zaujímá téměř třetinový podíl na trhu,“ řekl Roman Mazák z Družstva CBA CZ. V Polsku řetězce také musí do státního rozpočtu odvádět sedmiprocentní daň, pokud jejich roční tržby přesáhnou 5 miliard. Tyto peníze pak stát přerozděluje mezi malé a nezávislé prodejny.

Ve Švédsku jsou zase prodejní plochy regulované vzhledem k počtu obyvatel dané oblasti. Při výběru provozovatele přitom dostávají přednost švédští obchodníci. Podle Mazáka se tak stát snaží předejít tomu, aby se prodejny koncentrovaly na jednom místě, zatímco jinde chybí. To může mít vliv na ceny zboží, hlavně potravin, protože se zákazníci rozptýlí do více prodejen, které budou mít nižší tržby. Jejich náklady, které se zvyšují s prodejní plochou, však zůstanou stejné, což budou nuceni promítnout do cen.

V Maďarsku zase obchody s plochou větší než 300 metrů čtverečních nelze postavit bez povolení státu. Ten také určuje distributorům, že pokud si mohou vybrat mezi zahraničním a maďarským výrobcem určitého zboží, musejí dát vždy přednost tomu domácímu, a to i v případě, že by mezinárodní výrobce nabízel lepší ceny. Také ve Velké Británii se snaží podíl velkých řetězců držet okolo 40 procent.

V českém prostředí se zatím žádná podobná opatření nechystají, a to i přes to, že podle letošního výzkumu agentury Ipsos souhlasí dvě třetiny lidí s tím, aby byly ztrátové prodejny v malých obcích finančně podporovány státem.

Snahy o změny a regulaci obchodu narážejí na nezájem státu. „Rozhodně by prospělo, kdyby obchod nespadal pod ministerstvo průmyslu. Takto bude vždy až za průmyslem na druhé koleji,“ dodal Mazák. Doporučuje změnit přístup na základě podrobné analýzy trhu a využití zkušeností z okolních zemí."

Zdroj: denik.cz, 28.8. 2017

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

V pořádku