Česko se topí v „levném“ mléce

Česko se topí v „levném“ mléce. Kvůli vyšším maržím řetězců to ale zákazník nepozná. Přestože zemědělci prodávají mléko za stále nižší výkupní ceny, na pultech stojí mléčné výrobky pořád stejně. Za litr platí čeští spotřebitelé stále přes 20 korun, stejně jako před pádem výkupních cen. Průměrná česká domácnost tak příliš neušetří a za mléčné výrobky utratí v průměru tři tisíce korun měsíčně. Nejvíc vydělávají obchodní řetězce.

Pokud zrovna supermarket neudělá slevovou akci, český zákazník nemá šanci postřehnout, že ceny mléka v poslední době výrazně klesají. Na pultech mléčné výrobky stojí pořád stejně, přestože zemědělci prodávají mléko za stále nižší výkupní ceny.

Česko i celá Evropa se topí v nadbytku mléka, takže cena jde rychle dolů. Ale ne pro tuzemského spotřebitele. Za litr stále platí přes 20 korun, stejně jako před pádem výkupních cen. Průměrná česká domácnost tak příliš neušetří a za mléčné výrobky utratí v průměru tři tisíce korun měsíčně. Na situaci podle všeho nejvíc vydělávají obchodní řetězce, které drží cenu vysoko. Zemědělci i mlékárny, které HN oslovily, potvrzují, že s cenou musí jít dolů. „Ještě loni jsme prodávali mlékárnám za cenu nad devět korun, teď je běžné prodávat i za 7,50 za litr,“ prohlašuje Radek Musil, zástupce Svazu výrobců mléka. I mlékárny tvrdí, že do obchodů dodávají za nižší ceny než dřív. „Do řetězců mléko prodáváme i za 6,80 Kč,“ říká Stanislav Coufal, šéf menší mlékárny Moravia Lacto. „Mléka je nadbytek, už ho obchodům neprodáme ani za nižší ceny, rostou nám zásoby,“ připojuje Milan Teplý, šéf největšího zpracovatele mléka v zemi Madeta.

Oslovené řetězce nechtějí komentovat, proč mléko na pultech trvale nezlevňují. „Vyhodnocujeme novou situaci na trhu,“ prohlašuje mluvčí společnosti Ahold Dagmar Krausová. „Mléko je často předmětem nárazových slevových akcí, kdy ho řetězce až podrazí pod cenu, ale dlouhodobě si jinak ponechávají stabilně vysoké marže,“ komentuje situaci hlavní analytik UniCreditu Pavel Sobíšek.

Příčiny: Rusko i konec omezení

Zemědělcům i zpracovatelům mléko v uplynulých třech letech vydělávalo. Zlom přišel během posledního roku, kdy v celé Evropě začal být mléka výrazný nadbytek a vinou toho spadly výkupní ceny téměř o pětinu – a dál klesají.

Sešlo se hned několik faktorů, které mléčný přebytek způsobily. Rusko loni v srpnu zakázalo dovoz mléčných výrobků ze zemí EU, a výrobci tak ztratili významný trh. Čeští mlékaři na tom podle údajů ministerstva zemědělství dosud tratí zhruba 200 milionů korun.

Letos v dubnu pak v celé Evropské unii skončilo nařízení, které určovalo, kolik mléka smějí zemědělci v jednotlivých zemích maximálně vyprodukovat. Některé státy – třeba Irsko, Nizozemsko nebo Německo – ihned zvedly produkci.

Sází na to, že dokážou vyrábět levněji než jinde, a získají tak větší podíl na trhu. Byť spotřeba mléčných výrobků v Evropě moc neroste. „Zároveň bylo loni skvělé počasí, takže se krávy rozdojily, což zatím trvá,“ doplňuje další důvod Jiří Klos, spolumajitel české mlékárny Lacto Pro. Mlékárny však nemohou na aktuální dění na mléčném trhu reagovat pružněji: se zemědělci mají dlouhodobé smlouvy, a nemohou proto snížit množství mléka, které se zavázaly odebírat.

Firmy se pokoušejí nadbytečné mléko udat v zahraničí, ale ani to se jim moc nevyplácí. „Prodáváme třeba do Itálie, ale hluboko pod cenou. Nakoupili jsme mléko za 8,10 koruny, teď ho prodáváme dál i za pět korun,“ říká Coufal z mlékárny Moravia Lacto. Madeta se snaží situaci řešit tak, že mléko zpracovává na sušené. „Ale už i to je pro nás ztrátová záležitost,“ říká šéf mlékárny Teplý. Poptávka po sušeném mléce z Číny či Blízkého východu podle analytiků od začátku roku klesá, země si ho začínají vyrábět samy.

Přebytečné mléko skoupí stát

Nadbytek mléka chce řešit i česká vláda. Správa státních hmotných rezerv, která zajišťuje zásoby pro případ kritické situace, připravuje nákup mléka za předpokládanou cenu 150 milionů korun. Z trhu by tak mohlo „odtéct“ několik milionů litrů.

Jenže do soutěže se budou moct přihlásit i mlékaři z dalších zemí Evropské unie, takže českým zemědělcům to v konečném důsledku nemusí příliš ulevit.

Článek Lucie Hrdličkové a Michala Šenka převzat z Hospodářských novin ze dne 10. 6. 2015