"Brněnka mění zažité scénáře," říká Miloš Škrdlík, šéf maloobchodní sítě Brněnka

Maloobchodní síť Brněnku, která letos slaví 30 let od svého vzniku, provází slogan Váš dobrý soused. „Vyjadřuje to všechno,“ je přesvědčen jeden z jejích zakladatelů a současný jednatel Miloš Škrdlík. „Dobrý soused je ten, který pomáhá a v nesnázích poradí,“ dodává.

Brněnka je dobrým sousedem pro své zákazníky, členy i dodavatele. Jaká budoucnost ji čeká na stále ostřejším konkurenčním trhu? A v čem přesně mění zažité maloobchodní scénáře?

Na počátku bylo v síti 23 prodejen. Dnes jich je 241, to je pěkný rozvoj. Co pro vás za těch 30 let bylo nejhezčí?

Nechci, aby to vypadalo pateticky, ale všechny ty roky byly skvělé. Postupně se k nám přidávali další a další obchodníci, rád jim říkám postaru krámští, a spoluvytvářeli příběh Brněnky. Pomáhali jsme jim přežít ty nejtěžší časy poté, co tuzemsko zaplavily zahraniční řetězce. Našli jsme si cestu, dali jsme se dohromady a spojili síly pro vyjednávání s dodavateli. Bez těch několika stovek krámských by Brněnka nebyla tam, kde je dnes. Velkou výhodou bylo, že jsme začali podnikat mladí. Šli jsme do toho víc po hlavě, nic nebyl problém. Potkal jsem spoustu velmi inspirativních lidí, navštívil obchodníky napříč Evropou, získával zkušenosti od těch nejlepších díky členství třeba ve Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR či v hospodářských komorách. A pomáhal jsem ty zkušenosti předávat členům sítě. To je to, co mě na tom baví nejvíce – ukazovat cestu a rozdávat energii. Brněnka má poměrně stabilní členskou základnu, někdo odejde, jiný přijde, ale držíme se zhruba plus minus na podobných číslech.

A co bylo nejtěžší?

Vlastně všechny výzvy. Dřív bylo výhodou to mládí, dnes už na všechno koukám trochu jinou optikou. Dnes je vše vlastně těžší. Je tam mnoho faktorů. Pomoc od státu je stále malá, ale to byla i tenkrát. Stojím si za tím, že když už stát moc nepomáhá, neměl by aspoň škodit. Obchod se dnes dynamicky mění, vztahy v něm také, starší generace si s tou nastupující už nemá tolik co říct. Možná je ten můj pohled ale opravdu ovlivněn roky. Každopádně celkovou budoucnost tradičního maloobchodu nevidím optikou nějaké převeliké expanze. Půjde spíše o nějaké fúze, ale to by vlastně dávalo v dnešní době i smysl.

Pokrýváte hlavně brněnský trh, částečně jižní Moravu a část Vysočiny. Nepřekročí tedy Brněnka hranice regionu?

Celých 30 let jsme úspěšnou regionální sítí a zatím nemáme v plánu to moc zásadně měnit. Nemáme nesplnitelné velké cíle, ale ten skromný cíl, který máme, je přesto velký. Brněnka je ekonomicky zdravá a silná síť, nemáme žádné dluhy ani zástavy a chceme ji udržet v dobré kondici i do budoucna tak, aby to byl stabilní udržitelný obchod. Takový, který bude dlouhodobě dobrou obživou pro všechny ty naše krámské. Tak jako ty poslední tři dekády. Někdo by mohl říci, že je to stagnace, protože dnes všechno musí růst. Ale já to tak nevnímám. Brněnka byla, je a pevně věřím, že ještě dlouho bude tradiční „klidná síla“.

Co si myslíte o teorii takřka nekonečného růstu a rozvoje? Jsou vůbec v rámci nezávislého tradičního trhu možné?

Růst určitě nezatracuji, obchod je dynamický obor a mění se každým dnem, konkurence je velká. Nevidím ale reálně, že by v dnešní době vznikalo mnoho nových obchodů, trh je prakticky téměř obsazen. Takže jsou možné v podstatě dvě cesty. Jednou je přebírání obchodů konkurenci, a v rámci Asociace českého tradičního obchodu jsme se už dříve dohodli, že to programově dělat nebudeme. Druhou cestou je rozvoj prostřednictvím vytvoření většího celku. Cílem je pomoci malým obchodníkům a udržet je. A pokud tomu pomůže třeba fúze s jiným subjektem, nebráním se jí, dává-li to smysl. V jaké formě a s kým, to je další otázka. Důležité je ale zachovat smysl a cíl.

Když jsme u té silné konkurence a dynamiky, loni vznikla při velkoobchodu Rapo nová maloobchodní síť stejného jména. Na jarních nákupních dnech společnosti Čepos a její Maloobchodní sítě Bala, které jste vždy dělali společně s Brněnkou, už bude právě síť Rapo. Co chystáte vy? Jednáte o nějaké fúzi?

Žádná konkrétní jednání o fúzi v tuto chvíli neprobíhají, není důvod. Když loni vznikla Maloobchodní síť Rapo, pokračovala Brněnka dál svojí osvědčenou vlastní cestou, kterou zákazníci i obchodníci znají už 30 let. Navíc jsme začali spolupráci s Coop družstvem HB. Je to pro Brněnku silný obchodní partner, největší družstvo v tuzemsku s obchodně silným distribučním centrem. Máme stejné cíle, i oni jsou tradiční obchodníci. Členům Brněnky nabízíme dva letáky, jeden z velkoobchodu Rapo a druhý z velkoobchodu Coop HB. Členům se tak otevírá větší a širší výběr zboží, dosáhnou i na nabídku dodavatelů, kteří s Brněnkou dříve nikdy nespolupracovali.

To jste ovšem udělal takovou malou revoluci. Co na to dodavatelé?

Prakticky to boří všechny zažité scénáře. Dosud tu nebyla síť, která by vydávala letáky ze dvou odlišných velkoobchodních skladů. Zároveň to ale přineslo něco dobrého. Zvýšila se konkurence, benefitují z toho hlavně obchodníci. Díky nabídce lepších cen a širšího rozsahu zboží. Ale i dodavatelé, někteří se díky tomu do Brněnky vlastně poprvé dostali. Měli z toho na začátku těžkou hlavu, ale přizpůsobili se. Někdo si dělal analýzy, zda být v obou letácích, se stejným či odlišným zbožím. Dva letáky znamenají pro dodavatele prakticky dva prodejní kanály, byť v jedné síti. Mnozí z nich to vyhodnotili tak, že to pro ně znamená příležitost oslovit ještě větší množství členů Brněnky. Jsou položky, které si někteří členové kupovali i z jiných velkoobchodů. Teď už nemusí. A my to máme daleko více podchycené.

Jak dlouho už běží dva letáky a už jste nějak tuto revoluci hodnotili z pohledu obchodních výsledků?

Zatím ještě máme málo dat. Máme za sebou jen o něco málo víc než sedm letákových akcí. Takže uvidíme časem. Ale věřím, že to je dobrá cesta a těžit z ní budou obchodníci i dodavatelé. Letáky jsou čtrnáctidenní, překrývají se o týden a nabízejí sedmdesát artiklů.

Se svými 241 prodejnami pokrýváte asi 90 procent brněnského nezávislého trhu s potravinami. Jen asi třetina obchodů je ale obrandovaná „brněnským drakem“. Proč?

Síť je od začátku koncipována jako franšízový systém. Prodejny, které do ní vstoupily, mají společnou obchodní filozofii. A tou je být tu pro všechny. Nezáleží na národnosti, v síti máme české, vietnamské, v jednotkách i pár arabských obchodníků. Jednotný vnitřní a vnější design mají ale jen a pouze obchody, které dodržují určitá kritéria, například drží letákové akce, kvalitu prodeje, obrat, aktivitu, oblíbenost. Obchodníci mají poměrně velkou míru suverenity. To funguje v praxi a zvlášť v této době dobře.

Jak je to s vietnamskou komunitou, rozšiřuje se i v Brněnce?

Máme i vietnamské obchodníky, jejich podíl se zvyšuje a do budoucna nadále zřejmě i zvyšovat bude. Jsou to lidé, kteří se umí dobře integrovat a přizpůsobit se trhu. V některých prodejnách, které vlastní Vietnamci, už pracují dokonce i české prodavačky, takže někde prakticky téměř nepoznáte rozdíl. Navíc český zákazník je už za ta léta na vietnamské obchodníky zvyklý, není tu už skoro žádná velká bariéra. Lidem, zvláště ve městech, už ani tak moc nevadí, že si s personálem až tak moc nepopovídají. Důležité je, že mají svůj obchod blízko, je v něm čisto, najdou v něm své zboží za dostupné ceny a jsou rychle obslouženi. A pak nemá Brněnka důvod je nemít ve své síti a komunikovat s nimi.

Blízkost je asi zásadní výhodou tradičního trhu. Jaké jsou podle vás ty další? Mluví se hodně o sociálních kontaktech. Těm už ale třeba e-commerce hráči moc význam nepřikládají.

Zákazníkům jsme stále blíž než zahraniční řetězce a ze všech průzkumů to jednoznačně vyplývá. Blízkost hraje zásadní roli. Lidé k nám míří pro běžné každodenní nákupy, většinou čerstvého zboží. Na rodinný nákup už ale jedou do velkých supermarketů. S blízkostí pracujeme i v rámci marketingu, vyzýváme zákazníky, ať k nám přijdou například se svým vlastním nákupním košíkem či kabelou a klidně v papučích. A zákazníci to oceňují. Další důležitou složkou úspěchu je vztah personálu a komunikace se zákazníkem. Zejména na venkově a v menších sídlech to stále funguje, lidé se znají. Města jsou víc anonymní a sociální kontakty už tam nehrají tak velkou roli. Třetí složkou je nabídka regionálních výrobků. Tam jsme byli vždycky silnější. Vím, že řetězce mají dostatek financí na to, aby téma marketingově podpořili. Fakt je ale ten, že největší nabídku a spolupráci s regionálními dodavateli má stále hlavně tradiční obchod.

V Brně vám přibyla i další konkurence, ať už je to franšízová síť Žabka, nebo Můj obchod. Jak je vnímáte?

Skoro o nich nevíme. Pro mě je náš obchodník nejdůležitější. Nechceme ho do ničeho nutit, chceme mu nabídnout takové ceny a podmínky, které pro něho budou nejlepší. Problém je jiný. Starší obchodníci už odcházejí do důchodu, mladá generace o to zájem nemá. I proto se bude zřejmě zvyšovat také podíl vietnamských obchodníků.

Procestoval jste celou Evropu a získával zkušenosti od tamních tradičních obchodníků. Také tam nemají další následovníky?

Západ má stále náskok. My ho sice doháníme, ale stále to není ono. Například v Rakousku byla spousta maloobchodních firem založena v 19. století a dnes už to vede pátá, šestá generace. To tady bohužel zpřetrhala minulá éra a navazuje se na to těžko. Také jsem měl ambice přivést k podnikání dceru. Když byla malá, pomáhala mi často v obchodě. Ale vybrala si úplně jiný směr, žije s rodinou v zahraničí a mají už čtyři malé syny. Majetkově jí sice část Brněnky patří, protože já stále ctím myšlenku rodinného podnikání. Ale zřejmě asi v té tradici hned tak zatím pokračovat nebude.

Navštívil jste řadu obchodníků v zahraničí. Co vás nejvíc oslovilo?

V každé zemi to bylo něco. Prakticky všude mě zaujala práce s flexibilními úvazky a vyšší produktivita práce. Směnu mají sestavenou třeba ze třech menších. Personál bydlí v blízkosti, takže tam pracují maminky na mateřské, které zaskočí vypomoci třeba jen na pár hodin ve špičkách. A když náhodou někdo onemocní, lépe se seskládají náhrady, je to daleko variabilnější. Tady to stále není zvykem, na flexibilní úvazky si teprve postupně zvykáme. A dobře také funguje lokální marketing. Díky tomu, že personál je místní, všichni se znají, řeknou si o akcích a speciálních nabídkách. Tam ty sociální vazby fungují jinak.

Často zmiňujete pojem udržitelnost, což je dnes snad nejskloňovanější výraz, nejen v maloobchodě. Mnohdy se o tom ale jenom mluví. Přiblížíte to trochu?

Velmi rád říkám, že jsme tu byli před řetězci a budeme i vedle nich. My jsme vždycky měli něco, co řetězce ještě ne. Vezměte si jako příklad třeba igelitky. My je od roku 1992 prodáváme a nikdy jsme to neměnili. Protože je pro nás důležité životní prostředí a neplýtvání, nikdy jsme neměli finance nazbyt, poctivě se šetřilo. Přišly řetězce a rozdávaly tašky zdarma na každém kroku, životní prostředí nikdo neřešil. Dnes už je neprodávají. A my to bez velkých hesel praktikujeme už 30 let. I tradiční obchod umí být nadčasový…

Byl jste u zrodu Asociace českého tradičního obchodu. Čeho si na ní nejvíce ceníte?

Nejvíce si cením toho, že jsme vůbec vznikli a že tu jsme, a také našich cílů a snah a toho, jak spolu vycházíme. Všichni jsme sice vzájemně i konkurenti, a přece rychle dokážeme najít jednotnou společnou řeč a spolupracovat na společných tématech. A to už dost dlouho. Emoce jdou stranou, v asociaci funguje pragmatické a praktické prostředí. Nikdo nic záměrně nekomplikuje, nezviditelňuje se na úkor druhých. Je zde dobrá atmosféra. A toho si moc vážím, protože to není, a zvlášť v dnešní době, zrovna málo.

CV Miloše Škrdlíka:

Po předchozí praxi ve spotřebním družstvu Konzum Brno (Jednota Brno – venkov) založili s kolegou Petrem Liškou v roce 1992 vlastní firmu Pramen – Brněnka zabývající se maloobchodním prodejem potravin v Brně. Tak vznikla i značka Brněnka. Z tohoto formátu vznikla v roce 1997 franšízová síť s názvem Maloobchodní síť Brněnka, která sdružuje 241 prodejen potravin se zhruba tisíci zaměstnanci. Působí převážně v regionu jižní Moravy a na začátku kraje Vysočina.
Od roku 2008 byl členem představenstva Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, předsedou Rady Svazu pro kraje a od listopadu 2010 byl mluvčím obchodních aliancí Svazu. V roce 2014 spoluzaložil Asociaci českého tradičního obchodu (AČTO), kde je místopředsedou. Absolvoval inženýrská studia na VUT v Brně, Panevropské vysoké škole v Bratislavě a MBA studium na Nottingham Trent University.

Maloobchodní síť Brněnka:

Maloobchodní síť Brněnka je koncipována jako regionální franšízový systém. Prodejny, které do ní vstoupily, mají jednotný vnitřní a vnější design, společné letákové akce, společnou obchodní filozofii a politiku a podobně. Zároveň si však zachovávají vysoký stupeň své suverenity. Na počátku bylo v síti sdruženo 23 obchodů, dnes je jich 241 a pokrývají zhruba 90 % brněnského nezávislého trhu s potravinami. Za dobu své existence obdržela Maloobchodní síť Brněnka mnoho významných ocenění – například Národní cenu kvality České republiky, cenu Zlatý dukát (cena Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR), ocenění Brno TOP 100 (15x za sebou) nebo ocenění Spokojený zákazník Jihomoravského kraje (4x za sebou). Řada jejích prodejen získala certifikát Q21 – prodejna 21. století (Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR) a ocenění Tradiční český obchod (Asociace českého tradičního obchodu).

Rozhovor převzat z www.zboziaprodej.cz.